Archiv aktualit

Granty Evropské výzkumné rady nejsou odměnou za opatrnost. Vyžadují neotřelé nápady i čas na přípravu – a také zázemí, které vědkyně a vědce „podrží“ v pravou chvíli. Akademie věd ČR proto letos v lednu spustila ERC inkubátor. Jak vysvětluje jeho vědecký koordinátor Luděk Brož, cílem je pomoci badatelům, aby vstupovali do soutěže o ERC granty co nejlépe připraveni.

Odpadní vody obsahují velké množství antibiotik. Badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR s Jiřím Rathouským v čele nyní přicházejí s novým nápadem, jak je účinněji odstranit. Využívají k tomu sílu světla – fotokatalýzu. O svá zjištění se s námi podělili v akademickém čtvrtletníku A / Magazín.

Nedávno svět šokoval tím, že splňuje klíčové podmínky pro mimozemský život. Ledový měsíc Enceladus ale překvapuje i nadále. Nová mezinárodní studie, na níž se podíleli i výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, ukázala, že má toto drobné nebeské těleso taky nečekaně silný vliv na celé magnetické pole velké planety Saturn.

Fyzikální ústav AV ČR získal špičkovou laboratorní stanici pro výzkum jaderných a pokročilých materiálů. Doposud ji provozovalo Společné výzkumné středisko Evropské komise v německém Karlsruhe. Přesídlení přístroje do Prahy posílí mezinárodní vědeckou spolupráci i roli Česka ve výzkumu materiálů a jaderné bezpečnosti.

Ženy z prostředí vědy a výzkumu postupně mizí, ukazují data. Zatímco ženy tvoří 60 % absolventů magisterských studií, profesorek už je pouze 15 %. Situace se sice pozvolna zlepšuje, ale nastaveným tempem bychom k rovnoměrnému zastoupení mužů a žen s profesorským titulem dospěli až v roce 2213. Nejen to zaznělo na setkání, které uspořádala Akademie věd ČR ve spolupráci s programem L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Jak zabránit odlivu výzkumného potenciálu, který ženy do vědy přinášejí?

Jako malá ráda malovala a počítala. A láska k matematice i obrazům všeho druhu jí zůstala dodnes. V těch digitálních dokáže odhalit to, co lidské oko přehlédne. Ať už jde o stopy zločinů, symptomy nemocí nebo třeba črty starých mistrů. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR pozvala A / Magazín na procházku do říše za obrazem.

Knihy Nakladatelství Academia bodovaly v soutěži Slovník roku 2024–2025. Nejúspěšnější publikací domovského nakladatelství Akademie věd ČR se stal Slovinsko-český slovník. Slovensko-češki slovar od Davida Blažka. Zvítězil v kategorii slovníků a porota jej zároveň ohodnotila jako druhou nejlepší knihu ze všech přihlášených titulů.

Snaha předávat výsledky výzkumu přístupným jazykem a srozumitelnou formou už sice začíná být běžnou součástí vědecké práce, přitom se ale stále objevují nové výzvy. Třeba jak komunikovat vědu ve společnosti, která je čím dál více polarizovaná. Nebo jaký postoj má vědec či vědkyně zaujmout, když jejich výstup v médiích vyvolá vlnu nenávistných projevů. O těchto i dalších tématech se mluvilo na konferenci Komunikace vědy 360°, která se konala ve čtvrtek 5. února 2026 v Praze. Hlavní řeč přednesli šéfka komunikace německé Společnosti Maxe Plancka Christina Beck a filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd ČR.

Na počátku bylo slovo, vlastně celý slovník. Kořeny institucionálního výzkumu českého jazyka v Akademii věd jsou totiž spjaty s plánem vypracovat velký výkladový slovník národního jazyka. Tento cíl si už v roce 1891 vytkli zakladatelé České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně současné Akademie věd ČR. Slovníkářské pracoviště se postupně rozšiřovalo a přesně před 80 lety – 6. února 1946 – byl založen Ústav pro jazyk český.  

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, čelné osobnosti naší instituce, se stali členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Stalo se tak na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026.