Evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR je milovníkem Antarktidy a severských zemí. V současné době se jako vedoucí laboratoře nemendelovské genetiky zabývá alternativami rozmnožování, které zkoumá u sekavců, ryb žijících v říčkách na Kokořínsku. Co mají společné evoluce a trh? Proč jsou sex a pohlavnost dominantními způsoby rozmnožování a jak je možné mít tři sady chromozomů místo dvou? 

Hostem jubilejního, 100. dílu Podcastu Akademie věd byl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Povídání s ním bylo natolik bohaté a inspirativní, že jsme se rozhodli epizodu rozdělit na dva díly. V prvním se ho ptáme, jak vznikl ve vesmíru život a co je prebiotická polévka. V druhém díle se pak dostáváme mimo jiné k české účasti na evropské vesmírné misi k Venuši EnVision. 

Zuzana Harmáčková vede oddělení sociálně-ekologické analýzy v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe, kde se zaměřuje na tvorbu a analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Její ambicí je, aby se scénářové uvažování více zapojilo do fungování státu a aby se výsledky analýz efektivně využívaly ve veřejné sféře. Jakou podobu mohou takové scénáře mít? Jak probíhá participativní výzkum? A jak ji práce metodou scénářů budoucnosti ovlivňuje v jejím osobním životě? Poslechněte si epizodu o zkušenostech mladé vědkyně z českého prostředí, Afriky i švédského Resilience centra. 

Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumá v projektu AMBIEX toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu. Co vše ukázala měření, která provedli na čtyřech místech v Česku? Na které lokalitě živý systém nepřežil vliv toxického vzduchu? A může se lidské tělo na znečištění adaptovat? 

Historička a politoložka Adéla Gjuričová je od podzimu 2023 ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Současně vede multioborový výzkumný program ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21 Město jako laboratoř změny, který sdružuje přes 20 ústavů Akademie věd a další instituce. Jaké přínosy a výzvy přináší výzkum propojující různé perspektivy? Poslechněte si podcast o městu a mnohovrstevnatém období devadesátých let 20. století.  

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem. Čím ho nadchla Afrika? Jakou roli v jeho výzkumu hrají fulbští nomádi? A proč ho fascinují vzájemné podobnosti a provázanost v genetickém materiálu různých populací na světě? 

Neurovědkyně Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá regenerací axonů (dlouhých výběžků neuronů) po poranění míchy. Jaké jsou výzvy experimentálního výzkumu a jak je třeba k výsledkům terapie přistupovat? Poslechněte si, proč mladou vědkyni, loňskou nositelku Prémie Otto Wichterleho, vždy přitahovaly neurovědy a v čem je pro ni přínosná spolupráce s profesorem Jamesem Fawcettem z Cambridge.

Skrytěnky, zlativky, krásnoočka nebo třeba parožnatky – mnohé z řas mají poetické názvy. Stanou se někdy důležitou součástí našeho jídelníčku? Nebo už jí jsou, aniž bychom to tušili? Poslechněte si, jak se řasy dají využít v kuchyni, medicíně nebo průmyslu. Richarda Lhotského z Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR jsme se při příležitosti Týdne Akademie věd zeptali, jak se řasy zkoumají a jak se v tomto oboru daří propojovat vědu a byznys.

Opravdu patří pohádky jenom dětem? Rozhodně ne! Původně byly určeny dospělým a byly plné vulgarismů a lechtivých motivů. Proč je jejich sběratelé učesali a jaký mají význam pro psychologický vývoj dětí? Existují národně specifické pohádky a proč se ta o Popelce stala doslova globálním šlágrem?

Flyšové podloží, tradiční zemědělství i hraniční poloha. To vše ovlivnilo vznik druhově velmi bohatých luk Bílých Karpat. Místní luční rekordmanky zkoumá Ondřej Mudrák z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich obnovy. Část luk byla totiž za minulého režimu rozorána a využívána jako pole. Jak se vědcům a ochranářům daří jejich obnovování? Je možné je vrátit do původního stavu? Poslechněte si audioprocházku podzimní krajinou Bílých Karpat.