Archiv aktualit

Doktorka přes mastné nádobí. Tak Veroniku Brychovou z legrace titulují příbuzní. Ze střípků prastaré keramiky je totiž díky usazeným tukům schopná zjistit, kdy a co v ní naši předkové vařili. Večer pak vymění urychlovač částic za lego a pohádky. Anebo rozezní varhany v kostele. Rozhovor s mladou vědkyní z Ústavu jaderné fyziky AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A /Magazín.

Abychom z vědy profitovali, je třeba jí vytvořit co nejlepší podmínky – v opačném případě nelze od výzkumných institucí čekat „zázraky“. Na tom se shodli aktéři LXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který se konal 16. dubna 2024 v pražském Národním domě na Vinohradech. Nejen podle vedení Akademie věd ČR, ale i politiků, kteří na jednání vystoupili, bychom proto měli navyšovat institucionální financování a výrazněji podporovat přenos výsledků do praxe. 

Technologický pokrok by neměl být motivován primárně profitem, ale společností, která z něj bude mít prospěch. I to je jedna z vizí, kterou si přejí prosadit odborníci napříč výzkumnými organizacemi Evropské unie. Vydali stanovisko, ve kterém doporučují vybudování evropského centra pro umělou inteligenci ve vědě. Centrum by mělo nabídnout velkou výpočetní kapacitu, udržitelný cloudový prostor i infrastrukturu a tréninky pro vědce, jak s nástroji umělé inteligence zacházet. Zároveň by vědce mělo (nejen) finančně motivovat, aby možnosti umělé inteligence při svých výzkumech využívali. V současné době tolik diskutované problematice umělé inteligence se věnoval také článek Svérázná říše umělé inteligence, který vyšel v A / Magazínu – oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.

Na sedm desítek mladých vědců a vědkyň ze 40 pracovišť diskutovalo 4. dubna 2024 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť. Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci, jim objasnil nejen, jak se provádí, ale i proč je důležité a v čem bude příští cyklus jiný.

Od prvního vydání Darwinovy přelomové knihy o vzniku druhů letos uplyne 165 let. I přes rozvoj nejmodernějších metod zůstávají však základní otázky stále stejné. Jak druhy vznikají? A v čem tkví podstata biologické rozmanitosti? Přečtěte si hlavní téma z A / Magazínu a zjistíte, na jakých projektech pracují Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR nebo Jaroslav Piálek a Josef Bryja z  Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Dozvíte se, že Českem prochází myší hybridní zóna, proč je Etiopie přírodní laboratoří i z jakého důvodu se musel překreslit evoluční strom čeledi myšovitých.   

Přes 80 procent všech informací z okolí získáváme očima. Proč právě zrak převálcoval ostatní smysly? Jak to, že se z přívalu vizuálních vjemů nezblázníme? A co nám z nich utkví v paměti? Odpovědi zná Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR, který zkoumá zrakové vnímání, pozornost a paměť. Článek o jeho výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Téměř tři tisíce nasbíraných klíšťat, z toho 44 % infikovaných. Navíc odborníci zjistili, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. Projekt nazvaný Klíšťata ve městě odstartoval v roce 2023 a potrvá další tři roky. Parazitologové z Biologického centra AV ČR na něm spolupracují s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava. Vzhledem ke zjištěním odborníků a příchodu teplejších dnů by se lidé už měli začít zamýšlet nad možnostmi prevence a ochrany sebe i svých čtyřnohých mazlíčků.

V případě nedostatku kyslíku nebo živin zažívají buňky stres. Protein ATF4 jim pomáhá stres zvládnout. Pokud neuspěje, mohou se buňky začít nekontrolovaně dělit a způsobit nádorové onemocnění. Molekulární mechanismus, jímž buňka protistresový protein vytváří, je známý již delší dobu. Nyní se ale vědcům z Mikrobiologického ústavu AV ČR podařilo popsat novou, komplexnější cestu jeho vzniku. Výsledky, které publikoval časopis Cell Reports, jsou klíčové pro pochopení, jak naše těla reagují na stres. Mohou tak v budoucnu přispět k výzkumu léčby závažných onemocnění. 

Výzkumníci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli molekuly, které dokážou vlivem světelného impulsu kontrolovaně měnit svou strukturu a přecházet mezi třemi různými stavy namísto dvou, jak bylo zatím běžné. Tento objev umožní ukládat do molekulárních struktur mnohem více informací než doposud. Informoval o něm vědecký časopis Chemical Communications.

Už od roku 1993 slavíme 22. března Světový den vody. Vyhlásila ho Organizace spojených národů a má připomínat důležitost této životodárné tekutiny pro celou naši planetu. Uvádět, že by bez ní neexistoval život na Zemi, je sice ohrané, avšak pravdivé klišé. Martina Pivokonského z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR provází voda celý profesní život. Lze o ní zjistit ještě něco nového? Článek nazvaný Zapálen pro vodu vyšel v oficiálním čtvrtletníku A / Magazín.