
Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
16. 06. 2025
Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.
Relativní platy učitelů – v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice – byly až do roku 2017 velmi nízké (cca 106 %) a patřily tak k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa (OECD). Do roku 2021 pak rychle narostly na 125 % a výrazně se tak přiblížily politickému a nově i zákonnému příslibu 130 %. Potom se však trend obrátil a v roce 2024 relativní platy učitelů poklesly na 109 %. Roli v tom sehrála i pandemie covid-19, energetická krize, inflační vlna a snahy o konsolidaci státního rozpočtu posledních let.
„Relativní platy učitelů spoluurčují atraktivitu učitelství, zajišťují dostatečný zájem o profesi mezi nadanými a vážnými zájemci a udržení těch kvalitních. Výběrovost vysokoškolské přípravy pak během učitelské kariéry dlouhodobě spoluurčuje i kvalitu vzdělávání. Proto lze dopady atraktivity učitelských platů na kvalitu vzdělávání vysledovat spíše až s odstupem dekád než let,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Münich.
Autoři studie odhadují, že v roce 2025 relativní platy učitelů dále o něco poklesnou. A pokud by rozpočet regionálního školství na rok 2026 zůstal na úrovni Střednědobého rozpočtového výhledu, mohlo by dojít k jejich dalšímu poklesu dokonce pod úroveň historického minima 105 % z roku 2015.
Pouhé udržení relativních platů učitelů na úrovni roku 2025 i v letech 2026–2027 by vyžadovalo jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice, tedy o 5,4 % a 4,9 %. Navýšení relativních platů učitelů na 130 % už v roce 2026 by vyžadovalo skokové zvýšení výdajů státního rozpočtu MŠMT o 30 až 35 mld. Kč oproti částce aktuálního Střednědobého výhledu státního rozpočtu. Celkové navýšení by ale muselo být vyšší, protože z rozpočtu se hradí i platy ostatních pedagogických pracovníků.
Pro vývoj učitelských platů v čase je velmi určující vývoj tzv. intenzity výdajů na regionální školství, tedy podílu těchto výdajů na HDP. Ta v Česku dosáhla maxima a zároveň průměru zemí EU27 v letech 2022–2023. V dalších letech došlo k poklesu a na základě Střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce ekonomického vývoje by pokles pokračoval i v letech 2026–2027. V roce 2026, ve srovnání s rokem 2021, totiž podle predikce nominální HDP naroste o 39 %, průměrné mzdy v ekonomice o 36 %, ale rozpočet regionálního školství MŠMT pouze o 21 %.
Od roku 2017 se relativní platy učitelů ve všech věkových skupinách vyvíjely podobně – do roku 2021 rostly, od té doby klesají. Nejméně atraktivní jsou dlouhodobě platy učitelů středního věku, což zřejmě částečně přispívá k jejich odchodům z profese. Dlouhodobě jsou nejatraktivnější platy nejmladších začínajících učitelů, byť poslední roky jejich atraktivnost klesá nejrychleji.
Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká v národním i mezinárodním srovnání a dostatečně neodráží rozdíly v kvalitě práce. Odměňování je určováno hlavně lety praxe, což může snižovat zájem z řad mladších a kvalitních učitelů.
„Politická uskupení zatím na téma platů ve školství většinou mlčí a předmětem předvolebních debat se to téma dosud nestalo. Proto se k tématu učitelských platů měsíc před volbami vrátíme přehledem příslibů na základě volebních programů,“ uzavírá téma spoluautor studie Vladimír Smolka.
Celý text studie k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz, Tel. +420 224 005 175
Vladimír Smolka, smolka@volny.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.