Zahlavi

Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova

26. 06. 2025

Dva dny – 16. a 17. června 2025 – přinesly úspěch ve dvou literárních soutěžích třem knihám a ediční řadě Nakladatelství Academia. V pondělí 16. června 2025 zvítězily jeho publikace ve dvou kategoriích Cen Josefa Hlávky za vědeckou literaturu, následující den nakladatelství uspělo v Cenách Miroslava Ivanova pro díla literatury faktu, kde získala ocenění také publikace Historického ústavu AV ČR.

Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu uděluje Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, jako tradičně se předávání uskutečnilo na zámku v Lužanech u Plzně. Ocenění za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury se udělují ve čtyřech kategoriích, ve dvou z nich 16. června 2025 uspěly knihy Academia.

V kategorii společenských věd získala cenu letošní vítězka Magnesie Litery za naučnou literaturu Alena Hadravová za publikaci Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. Jejím jádrem je první český překlad dvou latinských středověkých příruček – Prvního a Druhého vatikánského mytografu. Kromě překladu obsahuje i podrobné komentáře a doplňující kapitoly o literárních, kulturně- a uměleckohistorických kontextech a tématech z dlouhé tradice antického odkazu.


Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR uspěla v kategorii společenských věd.

V kategorii věd o živé přírodě porota ocenila knihu Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů od Marka Špinky, Jana Havlíčka, Ivety Štolhoferové a Daniela Frynty. Jak mozek a hormony ovlivňují chování? Jak se zvířata orientují a jak spolu komunikují? Na tyto a další otázky odpovídá etologie, věda o chování živočichů. Kniha je doplněna oddílem o dějinách etologie a aplikované etologii a zahrnuje i kapitoly, které u vybraných skupin živočichů představují chování celistvě.

Ceny Miroslava Ivanova
Vyhlášení XXV. ročníku Cen Miroslava Ivanova se uskutečnilo 17. června 2025 v Knihovně Václava Havla. Ocenění náleží nejzdařilejším dílům literatury faktu a uděluje jej Klub autorů literatury faktu ve spolupráci s Městem Jaroměř.

Hlavní cenu získal Petr Mallota s kolektivem spoluautorů za čtyřsvazkové dílo Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Monografie mapuje ve formě životopisných hesel všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují. Kromě přiblížení jednotlivých osudů osvětluje celkový stav bádání a zasazuje popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace vyšla v koedici Academia a Ústavu pro studium totalitních režimů.


Kniha Petra Malloty a kolektivu autorů se stala vítězem Cen Miroslava Ivanova.

Ocenění získalo Nakladatelství Academia také za ediční řadu Paměť, ve které vycházejí memoárově laděné texty a životopisné monografie osobností, jejichž osudy charakterizují 20. století. Partnerem edice je Galerie Kodl.

V kategorii regionální dějiny zvítězil Stanislav Holubec za knihu Krkonoše tří národů, Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860–1960, kterou vydal Historický ústav AV ČR. Popisuje, jaké podmínky musely nastat, aby se téměř nenavštěvované hory proměnily v masově využívané území s bohatou infrastrukturou. Přibližuje typy lidí, které hory přitahovaly, i to, jak se kvůli sílícímu návštěvnickému tlaku začala formovat ochrana přírody. Její závěr se věnuje osudu Krkonoš po roce 1945, kdy se po odsunu Němců staly horami obývanými Čechy a Poláky.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jindřich Nosek; Marie Povýšilová, Nakladatelství Academia

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce