
Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR
15. 07. 2025
Jedním z pilířů vědní politiky je otevřená věda – Open Science. Na otázky správy dat, režimů publikování a zpřístupňování vědy veřejnosti se zaměří akce s názvem Jak dát smysl otevřené vědě? Uskuteční se 12. září 2025 pod záštitou Vědecké rady AV ČR v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Setkání nabídne panelové diskuze, workshopy i prezentaci sociologického šetření. Zúčastnit se mohou zdarma nejen badatelé a představitelé vědeckých institucí, ale také veřejnost. Registrovat se lze do 31. srpna 2025.
Diskuze se kromě shrnutí vývoje otevřené vědy a výhledů do budoucna zaměří také na souvislosti principů Open Science s důvěryhodností vědy, institucionální odolností a využitím nových digitálních technologií. Jedním z hlavních témat bude vztah principů otevřené vědy k vědecké integritě a etice. „Příkladem mohou být otevřená data, díky kterým dokumentujeme, že výzkumníci hrají podle pravidel,” vysvětluje člen Akademické rady AV ČR Patrik Španěl.
Mezi zahraničními hosty se objeví například Louise Bezuidenhout (Univerzita v Leidenu) nebo Reese Richardson (projekt The Collection of Open Science Integrity Guides). O české cestě k zavedení principů otevřené vědy pohovoří Patrik Španěl (Akademická rada AV ČR) nebo Dagmar Hanzlíková (Centrum pro podporu open science Univerzity Karlovy).
„Součástí veřejného slyšení bude i prezentace výsledků sociologické studie zpracované v projektu OP JAK AMULET. Ta se zaměřuje na reflexi otevřené vědy tuzemskou výzkumnou obcí – včetně příležitostí a problémů, které zavádění principů přinášejí do jejich každodenní výzkumné praxe,” doplňuje Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Program akce je v češtině a angličtině.
Témata workshopů: deníky, komunikace i diskuzní hra
Workshopy v angličtině obsáhnou například práci s elektronickými laboratorními deníky, open-source platformou Data Stewardship Wizard nebo komunikaci vědy s veřejností. V paralelním programu v češtině se mohou účastníci těšit na diskuzní hru Dilema k akademické etice a integritě.
„Setkání vyvrcholí prezentací výsledků doprovodné aktivity v podobě interaktivního online fóra k vybraným otázkám implementace principů otevřené vědy v Česku,” dodává koordinátor akce Michal Trčka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Průběžně aktualizované informace s programem najdete zde.
K účasti se registrujte nejpozději do 31. srpna 2025. Zástupci médií mohou požádat o akreditaci prostřednictvím e-mailové adresy michal.trcka@jh-inst.cas.cz.
Setkání pořádané při projektu OP JAK AMULET pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se uskuteční ve spolupráci s oddělením Open Science Knihovny AV ČR a Centrem pro podporu open science Univerzity Karlovy. Občerstvení pro účastníky je zajištěno. Akce bude živě streamována, pořízen bude i videozáznam.
Publikovala: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.