
Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
28. 05. 2025
Zatímco technologické inovace jsou snadno viditelné, přínos humanitních a společenských věd a umění často zůstává skrytý a nevyužívaný. Tyto obory přitom přinášejí odpovědi na současné výzvy – od etických aspektů umělé inteligence až třeba po řešení společenských krizí. Postupy, jak efektivně zhodnocovat výsledky, představil v Akademickém konferenčním centru AV ČR v Praze Christoph Köller, odborník na znalostní transfer a koncept „SHAPE. Social Sciences, Humanities and the Arts for People and the Economy“.
Návštěvu Christopha Köllera v Praze 7. května 2025 zorganizovaly TAH (Centrum pro inovace v technologiích, umění a humanitních vědách), CETE-P (Centrum pro environmentální a technologickou etiku) a CETAV (Centrum transferu Akademie věd ČR). Odborník na transfer představil v Praze základní principy, s nimiž pracuje a které jsou podle něj pro úspěch projektů zásadní.
Christoph Köller představil principy, které jsou podle něj pro úspěch projektů zásadní.
Co chceme změnit
Jedním z nich je správné nastavení toho, „co chceme změnit“, a dopadu aktivit. Dopad v SHAPE přitom podle Christopha Köllera nejde měřit pouze patenty nebo komerčním úspěchem, ale spíše tím, zda projekt přispěl k pozitivní změně, případně takový záměr měl.
„Vytvořte vlastní strategii dopadu s ukazateli, které odpovídají charakteru vaší instituce nebo projektu. K dopadu nepřistupujte jako k nástroji, jÍmž ospravedlňujete svou existenci, ale jako k instrumentu řízení,“ říká Christopher Köller. Jak ale dodává, univerzální recept neexistuje – každá instituce si musí určit, co pro ni takový dopad znamená a jak ho komunikovat navenek. „Navíc se musíte obrnit trpělivostí a vyčkat, než se dopad projeví, pokud se vůbec projeví.“
Christopher Köller soudí, že v humanitních vědách by se nemělo příliš „tlačit“ na komercializaci výzkumu. Vědci a vědkyně v těchto oborech mají totiž větší motivaci přispívat spíše ke vzdělávání a šíření znalostí a vědomostí než k ekonomickému růstu. Komercializace v SHAPE znamená více stát se nezávislými na dotacích, ne tvořit zisk.
Bez funkční infrastruktury a mezioborové spolupráce to nejde
Vytváření společenského dopadu vyžaduje funkční infrastrukturu, tedy odpovídající institucionální podporu, ale také propojení humanitních oborů s jinými disciplínami.
„Odlišná terminologie a nedostatek vzájemného uznání jsou problém. Každý obor mluví vlastním jazykem a často chybí respekt k tomu, co přináší pohled druhých,“ říká Christoph Köller v souvislosti s tím, co brání efektivní spolupráci mezi společenskovědními a technickými či přírodovědnými obory. Jeho rada je prostá: „Dejte tomu čas a vytvořte prostor pro dialog. Mezioborová spolupráce vyžaduje trpělivost a ochotu naslouchat různým pohledům na věc.“
Akci zahajoval místopředseda AV ČR Ondřej Beránek.
Zkušenosti a doporučení Christopha Köllera rezonují s úsilím Akademie věd ČR v transferu znalostí a technologií. Podle místopředsedy AV ČR Ondřeje Beránka, který akci zahajoval, přišla instituce s vlastní koncepcí zaměřenou na přenos znalostí se zvláštním důrazem na sociální a humanitní vědy: „Jejím cílem je systematicky uchopit a podpořit rozličné aktivity, které v různých oborech i napříč nimi přispívají k rozvoji společnosti,“ řekl a dodal, že na „míru šité“ podpůrné systémy, dlouhodobá institucionální podpora a využívání profesionálních zprostředkovatelů (jako jsou knowledge brokeři nebo poskytovatelé podpory) jsou jednou z priorit Akademie věd ČR.
V době, kdy globální výzvy vyžadují komplexní řešení, je poselství přednášky Christopha Köllera zřejmé: svět potřebuje technologické inovace i hluboké vhledy humanitních a společenských věd. Česko, které má tradici v obou oblastech, má předpoklady, aby přispělo k ucelenému přístupu k inovacím a jejich společenskému dopadu.
Text: Jan Mareš a Luděk Svoboda, SSČ AV ČR
Foto: Romana Kovacs pro CETE-P, CETAV a SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.