PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem

12. 06. 2025

Zapomeňte na klišé o Sudetech bez paměti. V terénní epizodě dvoudílného putování vás ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch provede Tachovskem, regionem plným temných příběhů, ale i nečekaných proměn. Zastavíme se u zaniklé obce Pořejov (Purschau), která byla po vysídlení německého obyvatelstva zavezena skládkou, nebo u ruin poutního kostela sv. Anny s přilehlým rozpadajím se hřbitovem. Dostaneme se i do oblasti bývalého pohraničního pásma, kde se dozvíte, jak to bylo doopravdy s přestřižením železné opony v Nových Domcích u Rozvadova.

Etnolog a historik Jiří Woitsch v epizodě Podcastu Akademie věd mimo jiné představuje koncept kritického studia kulturního dědictví. Tento přístup bere v potaz, co si o dané památce myslí místní lidé a co pro ně znamená.

„Z hlediska kritického přístupu k dědictví se památka může nechat spadnout, pokud pro danou komunitu nemá význam. Je potřeba se lidí ptát, zda chtějí chránit určitý rituál, kus krajiny nebo chátrající objekt,“ vysvětluje Jiří Woitsch. Příkladem takové „památky“, u které není zjevné, jestli ji má stát chránit, jsou třeba rozpadající se budovy, které na Tachovsku zbyly po komunistických pohraničnících.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text ve fotogalerii: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

První lokalitou, kterou na Tachovsku chceme navštívit, je okolí zaniklé obce Pořejov (německy Purschau).

Nedaleko dnes již zaniklého Pořejova se nachází ruiny poutního kostela svaté Anny.

Kostel je na seznamu ohrožených kulturních památek.

Postaven byl v 60. letech 17. století, z někdejší slávy toho moc nezůstalo.

„Často se i v odborné literatuře o Sudetech mluví jako o místu bez paměti, ale s tím já skutečně hrubě nesouhlasím. Protože ta krajina, byť třeba v ní nejsou nutně úplně přítomní lidé, tak nějakou paměť má,“ říká Jiří Woitsch.

„Z hlediska kritického přístupu k dědictví se památka může nechat spadnout, pokud pro danou komunitu nemá význam. Je potřeba se lidí ptát, zda chtějí chránit určitý rituál, kus krajiny nebo chátrající objekt,“ vysvětluje Jiří Woitsch.

„Každý kámen, kořen, hrob i ruina je zde schopen vypovídat neuvěřitelné příběhy,“ dodává etnolog a historik.

Po roce 1948 začal kostel chátrat. Místní Němci byli vyhnáni a noví osídlenci neměli ke kostelu vztah.

Poutní chrám je momentálně v havarijním stavu.

Rozpadá se i okolní hřbitov. Spolu s náhrobními deskami mizí také vzpomínky.

Vstup dovnitř kostela se nedoporučuje, pozor je ale třeba dávat i v jeho okolí, místy jsou v zemi díry. Hrozí nebezpečí úrazu.

Staré jistoty na Tachovsku dávno zmizely.

Kolik zapomenutých příběhů ukrývá starý hřbitov u poutního kostela sv. Anny?

Jiří Woitsch se k tématu paměti sudetské krajiny dostal přes studium zaniklých lesních řemesel (také na Tachovsku v minulosti žili a pracovali uhlíři, dehtáři nebo smolaři).

Jizvu v těle krajiny zanechala železná opona se svými ostnatými dráty.

Památník konce železné opony se nachází nedaleko obce Nové Domky.

Odehrálo se přestižení železné opony skutečně na tomto místě a přesně v ten den, který je napsaný na památníku, nebo to bylo ve skutečnosti trochu jinak? Dozvíte se v podcastu.

Památka na železnou oponu je v místní krajině přítomná dosud. Turistický ruch sice na Tachovsku není moc silný, kdybyste se tam ale vydali, dávejte si pozor na zbytky ostnatých drátů.

V prvním dílu epizody Podcastu Akademie věd o Tachovsku jsme vás vzali k ruinám poutního kostela sv. Anny u zaniklé obce Pořejov (Purschau) i do oblasti bývalého pohraničního pásma. V příštím díle navštívíme bývalou vojenskou hlásku Havran, která dnes slouží jako rozhledna, a nahlédneme i do rozpadajících se kasáren někdejších pohraničníků.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem

První lokalitou, kterou na Tachovsku chceme navštívit, je okolí zaniklé obce Pořejov (německy Purschau).

Nedaleko dnes již zaniklého Pořejova se nachází ruiny poutního kostela svaté Anny.

Kostel je na seznamu ohrožených kulturních památek.

Postaven byl v 60. letech 17. století, z někdejší slávy toho moc nezůstalo.

Kolem kostela se nacházel hřbitov.

„Často se i v odborné literatuře o Sudetech mluví jako o místu bez paměti, ale s tím já skutečně hrubě nesouhlasím. Protože ta krajina, byť třeba v ní nejsou nutně úplně přítomní lidé, tak nějakou paměť má,“ říká Jiří Woitsch.

„Z hlediska kritického přístupu k dědictví se památka může nechat spadnout, pokud pro danou komunitu nemá význam. Je potřeba se lidí ptát, zda chtějí chránit určitý rituál, kus krajiny nebo chátrající objekt,“ vysvětluje Jiří Woitsch.

„Každý kámen, kořen, hrob i ruina je zde schopen vypovídat neuvěřitelné příběhy,“ dodává etnolog a historik.

Po roce 1948 začal kostel chátrat. Místní Němci byli vyhnáni a noví osídlenci neměli ke kostelu vztah.

Poutní chrám je momentálně v havarijním stavu.

Rozpadá se i okolní hřbitov. Spolu s náhrobními deskami mizí také vzpomínky.

Vstup dovnitř kostela se nedoporučuje, pozor je ale třeba dávat i v jeho okolí, místy jsou v zemi díry. Hrozí nebezpečí úrazu.

Staré jistoty na Tachovsku dávno zmizely.

Kolik zapomenutých příběhů ukrývá starý hřbitov u poutního kostela sv. Anny?

Jiří Woitsch se k tématu paměti sudetské krajiny dostal přes studium zaniklých lesních řemesel (také na Tachovsku v minulosti žili a pracovali uhlíři, dehtáři nebo smolaři).

Jizvu v těle krajiny zanechala železná opona se svými ostnatými dráty.

Památník konce železné opony se nachází nedaleko obce Nové Domky.

Odehrálo se přestižení železné opony skutečně na tomto místě a přesně v ten den, který je napsaný na památníku, nebo to bylo ve skutečnosti trochu jinak? Dozvíte se v podcastu.

Památka na železnou oponu je v místní krajině přítomná dosud. Turistický ruch sice na Tachovsku není moc silný, kdybyste se tam ale vydali, dávejte si pozor na zbytky ostnatých drátů.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter