Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
22. 05. 2025
Vízum, bydlení, pojištění, daně – usadit se v České republice s sebou nese pro cizince mnoho povinností a byrokratického úskalí. Více než 10 tisícům výzkumníků a výzkumnic ze zahraničí s nimi za dvě dekády existence pomohl Euraxess: česká pobočka evropské sítě, kterou iniciovala Evropská komise. Euraxess se navíc stará nejen o badatele, ale i o jejich rodiny.
„Vědcům pomáháme už od úplného začátku, a to ještě dříve, než přistanou v České republice. Pomůžeme jim s vyřízením povolení k pobytu a dalšími vstupními náležitostmi. Když dorazí, zůstáváme nablízku i během jejich pobytu – ať už řeší praktické otázky každodenního života, nebo hledají přátele mezi dalšími vědci,“ říká Markéta Padevětová, zástupkyně Euraxess Česká republika a vedoucí Odboru mezinárodní mobility Střediska společných činností AV ČR, při němž pobočka funguje.
Síť pomáhá i rodinám nově příchozích, třeba s hledáním školky nebo bydlení. „Organizujeme také integrační aktivity – jazykové kurzy, tematická setkání nebo třeba praktické semináře o životě v Česku,“ pokračuje Markéta Padevětová.
Kromě toho pobočka provozuje i národní verzi evropského portálu Euraxess, kde výzkumníci najdou pracovní nabídky nebo také odbornou pomoc. Za dvacet let tak podpořil český Euraxess už více než deset tisíc vědců a vědkyň z celého světa. „Přispíváme k tomu, že je Česká republika atraktivnější pro mezinárodní talenty a zároveň vstřícnější vůči těm, kteří tu chtějí zůstat déle než jen na krátkou stáž,“ uzavírá Markéta Padevětová.
Zveřejnila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.