Zahlavi

Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích

13. 06. 2025

Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR, kteří jsou součástí velké výzkumné infrastruktury ACTRIS – CZ, detekovali na několika stanicích prudký nárůst znečišťujících látek v ovzduší. Jev byl pozorován v České republice ve dnech 9. a 10. června 2025. Výpočtem zpětných trajektorii vzdušných mas bylo prokázáno, že pocházejí z oblasti Kanady.

„Chemickými analýzami vzorků aerosolů jsme zjistili, že došlo zejména k nárůstu koncentrací elementárního uhlíku, organického uhlíku ale i dalších látek. Porovnáním chemického složení bylo určeno, že se jedná o aerosolové částice vzniklé spalováním biomasy. Porovnáním se satelitními snímky jsme potvrdili jako zdroj lesní požáry v Kanadě,“ říká Dr. Ing. Vladimír Ždímal, vedoucí výzkumné skupiny chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR a Vědecký ředitel infrastruktury ACTRIS – CZ.  

Stejný jev zaznamenali i vědci v jiných evropských zemích, například na univerzitě v britském Manchesteru, na observatoři v italském Monte Cimone, výzkumníci ze švýcarského Paul Scherrer Institute nebo z Finského meteorologického ústavu pomocí detailních modelů a na stanicích Jungfraujoch a Helmos na Peloponesu.

Takto průkazná detekce neobvyklých jevů vedoucích k znečištění ovzduší by nebyla možná bez existence velkých evropských výzkumných infrastruktur jako je ACTRIS – CZ, ICOS a bez podpory satelitních dat a pokročilých modelů dynamiky atmosféry.

Infrastruktura ACTRIS – CZ je složena ze zástupců pěti pracovišť České republiky. Konsorcium tvoří Ústav chemických procesů AV ČR, Český hydrometeorologický ústav, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Masarykova univerzita a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Infrastruktura ACTRIS-CZ je národním uzlem celoevropské velké výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC.

Kanadské požáry zaznamenané v Česku
Výpočet zpětných trajektorii vzdušných mas

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce