Zahlavi

Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?

09. 07. 2025

Každoročně aktualizovaná publikace a interaktivní aplikace think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR nabízí podrobné analytické vhledy do struktury a dlouhodobých trendů v počtech zaměstnanců státu, výše jejich průměrných platů a výdajů na ně za období 2003–2024. Aplikace a studie jsou dostupné na adrese: https://ideaapps.cerge-ei.cz/zamestnancistatu.

Pro český stát pracuje téměř půl milionu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu – zaměstnanci státu. Státní úředníci z nich tvoří cca 75 tisíc (cca 15 %). S ohledem na to, jak velká je obvykle věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty a podíly na všech zaměstnancích státu poměrně nízké a případná očekávání ohledně rozsahu možných úspor v této oblasti jsou značně nadsazená.

V roce 2024 se počet zaměstnanců státu meziročně mírně zvýšil o zhruba 3 000 osob (cca +0.6 %). Ubylo hlavně úředníků v neústřední správě jako např. na finančních úřadech a úřadech práce (-3,6 %), zatímco jejich počty na ministerstvech se nezměnily. Výrazně přibylo státem placených pracovníků v regionálním školství, přibližně o 5 000, což ale s ohledem na jejich velký počet odpovídá nárůstu pouze o +1.8 %.

„Počty státních úředníků od roku 2011, od kterého lze čísla srovnávat, kolísaly mezi 71 a 79 tisíci. K poklesům došlo po roce 2010 a pak 2021 v rámci snah o konsolidaci veřejných financí,“ přibližuje klíčové trendy v počtech státních úředníků spoluautor studie Daniel Münich. Naopak školství spadající pod MŠMT k růstu zaměstnanosti státu poslední dekádu přispívá pravidelně. Souviselo to jak s demograficky taženým růstem počtu dětí školního věku, tak se zaváděním inkluze, která dříve v českém školství absentovala.

V roce 2024 reálné platy všech státních úředníků celkově stagnovaly, ale těch na ministerstvech poklesly, a to už pátý rok v řadě. Průměrné relativní platy státních úředníků, tedy v poměru k průměrné mzdě v ekonomice, klesají už od roku 2019. V roce 2024 dosáhly nových minim, zejména v neústřední správě a u ostatních ústředních orgánů. Konkurenceschopnost platů v těchto sektorech tedy delší dobu klesá a v roce 2024 byla nejnižší za poslední dvě dekády.

Platové rozdíly mezi jednotlivými složkami státní správy i uvnitř složek zůstávají výrazné. Nejvyšší průměrné platy měli v roce 2024 zaměstnanci ministerstev (59 tis. Kč hrubého měsíčně), nejnižší naopak zaměstnanci neústřední státní správy. Průměrné platy zaměstnanců ministerstev se liší od průměrné mzdy v Praze v rozpětí +/- 15 %. Tato srovnání nicméně nezohledňují rozdíly v kvalifikačních požadavcích, vzdělání, věku, regionu a dalších, které však zohledňuje nedávná studie IDEA (2025).1

V roce 2024 dosáhly výdaje na platy zaměstnanců státu 265 miliard Kč, což je 11,8 % státního rozpočtu a 3,3 % HDP. Výdaje na samotné státní úředníky činily 43,5 miliardy Kč, tedy 1,9 % rozpočtu a 0,54 % HDP, přičemž náklady na platy úředníků ministerstev představovaly 16 mld. Kč, tedy 36 % celkových nákladů na státní úředníky. Laická očekávání, že úspory v těchto segmentech mohou výrazně přispět ke konsolidaci veřejných výdajů jsou tedy přehnaně optimistická.

Nominální výdaje na platy státních úředníků v posledních dvaceti letech převážně rostly, zejména mezi lety 2012–2019 kvůli růstu počtu zaměstnanců i platů. Po roce 2021 byl růst nominálních výdajů tažen snahou kompenzovat vysokou inflaci. Reálné výdaje však poslední dvě dekády kolísaly a od roku 2021 prudce klesly v důsledku inflace i snah o konsolidaci výdajů státního rozpočtu. V roce 2024 tak výdaje byly v reálném vyjádření na podobné úrovni jako v roce 2009.

Kontakt:

Daniel Münich
daniel.munich@cerge-ei.cz

Eva Peňázová
administrativní kontakt pro média
eva.penazova@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce