Zahlavi

Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk

28. 07. 2025

Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR použili unikátní metodu, která využívá magnety k manipulaci vnitrobuněčných struktur. Díky této inovaci poprvé přímo ovlivnili dění uvnitř buněk a zjistili, že pro-rakovinné váčky s proteinem Rab25 hrají klíčovou roli při tvorbě výběžků, jež umožňují nádorovým buňkám pronikat do okolní tkáně. Tento objev, publikovaný v prestižním časopise Science Advances, otevírá nové možnosti pro pochopení a potenciální ovlivnění šíření rakoviny v těle.

Až dosud vědci tušili, že recyklační váčky neboli endozomy hrají důležitou roli v pohybu a chování buněk, ale nedokázali přímo zjistit, jak ovlivňují tvorbu invazivních výběžků rakovinných buněk. Týmu Jakuba Gemperleho z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (ÚMG AV ČR) se to nyní podařilo ve spolupráci s britskými, německými a francouzskými kolegy. Použili inovativní metodu, která kombinuje molekulární biologii s magnetickou manipulací – jmenuje se magnetogenetika.

Pomocí magnetických nanočástic a přesně zacíleného magnetického pole doslova „přitáhli“ endozomy s proteinem Rab25 blíže k okraji živých rakovinných buněk. Buňky okamžitě začaly tvořit mikroskopické výběžky, které jim pomáhají pronikat do okolní tkáně. Jde o jasný důkaz, že pouhá přítomnost těchto endozomů na okraji buněk spouští agresivní chování rakoviny.

Rab25 jako dirigent buněčné invaze

Protein Rab25, o němž je známo, že souvisí s agresivními typy rakoviny prsu a vaječníků, se v tomto výzkumu prokázal jako hlavní dirigent celého procesu. Nejenže přenáší důležité molekuly (jako je například vazebný receptor integrin β1 nebo regulátor buněčné kostry FMNL1), ale také propojuje jejich doručení s aktivací signálů přímo na buněčné membráně. Výsledkem je vznik speciálních výběžků, kterými rakovinné buňky „osahávají“ své okolí a pak se do něj začnou aktivně zaplétat a pronikat. Tak si rakovina razí cestu dál tělem.

„Naším cílem bylo pomocí magnetů přesně zacílit a ovládat pohyb drobných ‚recyklačních váčků‘ uvnitř rakovinných buněk. Díky tomu jsme chtěli lépe pochopit, jak se rakovina šíří, a najít nové způsoby, jak její invazi zastavit,“ říká Jakub Gemperle, vedoucí výzkumu a vědecký pracovník v Laboratoři integrativní biologie ÚMG AV ČR.

Zásadním přínosem studie je skutečnost, že vědci byli schopni tyto zhoubné mechanismy nejen pozorovat, ale i uměle spouštět. Významně tak posílili hypotézu, že Rab25 není pouze pasivním účastníkem, ale aktivním iniciátorem invazivní migrace.

Naděje pro cílenou terapii a lepší pochopení nejen rakovinotvorných procesů

Výsledky výzkumu poskytují nový úhel pohledu na proces metastazování a jeho možné narušení. Pokud totiž protein Rab25 hraje tak přímou roli ve spouštění invaze, jeho cílené ovlivnění – například pomocí specifických inhibitorů (látek, které zpomalují nebo zcela zastavují určitou chemickou reakci či proces) nebo narušením jeho lokalizace – by mohlo významně zpomalit nebo zastavit šíření rakoviny v těle.

Experimenty byly provedeny nejen v klasických buněčných kulturách, ale i v trojrozměrném prostředí simulujícím přirozené podmínky v těle. Právě v těchto složitějších podmínkách se ukázalo, že manipulace s Rab25 vezikuly, tj. malými, membránou obalenými váčky v buňkách, které slouží k transportu a skladování látek, zásadně ovlivňuje schopnost rakovinných buněk migrovat a kolonizovat nové oblasti.

„Tento objev mění pohled na to, jak to v buňkách funguje. Dříve se myslelo, že endozomy pouze usnadňují umístění nákladu pro vytváření výběžků při pohybu buněk. My jsme ale ukázali, že mají přímou a zásadní roli – jsou lokálním spouštěčem. Náš unikátní přístup teď otevírá dveře k dalšímu výzkumu, který nám umožní zkoumat příčinné souvislosti, jež nám dosud unikaly,“ doplňuje Jakub Gemperle z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Více informací:

Mgr. Jakub Gemperle, Ph.D.
jakub.gemperle@img.cas.cz

Kontakt pro média:

Dr. Eliška Koňaříková
eliska.konarikova@img.cas.cz
+420 774 798 184


Publikace:

Live-cell magnetic manipulation of recycling endosomes reveals their direct effect on actin protrusions to promote invasive migration
Publikováno v Science Advances
DOI: 10.1126/sciadv.adu6361

TZ ke stažení zde.

Ukázka magnetické manipulace magnetických nanočástic (označená zeleně) v živých nádorových buňkách včetně několika ukázek magnetické manipulace Rab25 pozitivních váčků.

Ukázka magnetické manipulace magnetických nanočástic (označená zeleně) v živých nádorových buňkách včetně několika ukázek magnetické manipulace Rab25 pozitivních váčků.

Zdroj: Jakub Gemperle, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Schéma strategie magnetické manipulace. Magnet s ostrým hrotem je připojen na mikromanipulátor, který ovládá pohyb magnetu směřovaný do mikroskopické komůrky s buňkami. Po doručení nanočástic (GFP-MNPs) do buněk pomocí mikroinjekce se nanočástice napojí na vnitrobuněčné váčky přes protein Rab25 (napravo, 3D obrázek z elektronové mikroskopie). Aktivní manipulace s váčky přes cílené magnetické pole a sledování formování invazivních výběžků (dole).

Schéma strategie magnetické manipulace. Magnet s ostrým hrotem je připojen na mikromanipulátor, který ovládá pohyb magnetu směřovaný do mikroskopické komůrky s buňkami. Po doručení nanočástic (GFP-MNPs) do buněk pomocí mikroinjekce se nanočástice napojí na vnitrobuněčné váčky přes protein Rab25 (napravo, 3D obrázek z elektronové mikroskopie). Aktivní manipulace s váčky přes cílené magnetické pole a sledování formování invazivních výběžků (dole).

Zdroj: Jakub Gemperle, Ústav molekulární genetiky AV ČR, vytvořeno v softwaru Biorender.
Schéma strategie aktivní magnetické manipulace v trojrozměrném prostředí simulujícím přirozené podmínky v těle. Příklad názorného mikroskopického obrázku (napravo; nanočástice zeleně, Rab25 váčky červeně, F-actin modře).

Schéma strategie aktivní magnetické manipulace v trojrozměrném prostředí simulujícím přirozené podmínky v těle. Příklad názorného mikroskopického obrázku (napravo; nanočástice zeleně, Rab25 váčky červeně, F-actin modře).

Zdroj: Jakub Gemperle, Ústav molekulární genetiky AV ČR, vytvořeno v softwaru Biorender.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce