
Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
16. 06. 2025
Ve dnech 19.–22. června 2025 se v prostorách pražského planetária uskuteční výjimečné setkání věnované solarografii, unikátní technice, která propojuje umění, vědu a vzdělávání. Solarografický meeting 2025 naváže na úspěšné ročníky z let 2021 a 2023 a nabídne tři dny přednášek, workshopů, výstav a filmových projekcí.
Solarografie kombinuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné snímky denního pohybu Slunce po obloze. Cílem setkání je prodiskutovat všechny aspekty solarografie: od jejích kořenů v konceptuálním umění a astronomii, přes fotografické chemické procesy, různé techniky a typy fotoaparátů, až po právní aspekty a využití solarografie ve vzdělávání a osvětové činnosti. Budeme se také zabývat obecnějšími aspekty prolínání vědy a umění a vzdělávací setkání poskytne učitelům příležitost setkat se s profesionálními vědci a umělci.
Solarografie je fotografická metoda, která pomocí dlouhé expozice trvající týdny, měsíce i roky zaznamenává dráhu Slunce na obloze. Obvykle se využívá jednoduchých dírkových komor, tedy krabiček s miniaturní dírkou místo objektivu, a černobílého fotografického papíru, který ukáže jedinečné obrazy slunečních drah a proměn krajiny v čase.
Ačkoliv má tato metoda své kořeny v počátcích fotografie a vědeckého záznamu světla, moderní solarografie se začala formovat až koncem 90. let minulého století díky kombinaci konceptuálního umění a zájmu o astronomii. Od té doby se rozšířila po celém světě. Vznikly mezinárodní projekty i školní výukové programy. Solarografie totiž není jen technikou, ale i cestou, jak vnímat čas, krajinu a vesmír novým způsobem.
Na letošní ročník Solarografického setkání je aktuálně registrováno zhruba 60 účastníků z 12 různých zemí. Přibližně 50 z nich se zúčastní osobně, dalších 8 se připojí online. Program je nabitý od rána do večera: kromě odborných přednášek se mohou návštěvníci těšit na výstavy solarografických snímků a mezinárodní hosty z oblasti astronomie, vizuálního umění i vzdělávání.
Významnou součástí programu bude i pedagogický blok zaměřený na využití solarografie ve výuce. Učitelé zde budou mít možnost seznámit se s praktickými postupy, experimenty i metodickými materiály. V rámci workshopů si budou moci postavit vlastní dírkovou komoru a vyzkoušet si, jak propojit výuku přírodních věd s výtvarnou výchovou nebo environmentálním myšlením.
Jedním z vrcholů programu bude projekce dokumentárního filmu Inner Telescope, a Space Artwork by Eduardo Kac, který představuje unikátní umělecké dílo vytvořené přímo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Film Virgile Novariny, produkovaný francouzským Observatoire de l'Espace du CNES, zachycuje proces vzniku vesmírné básně – teleskopu sestaveného z papíru astronautem Thomasem Pesquetem na základě pokynů umělce Eduarda Kace. Film i následná diskuse s režisérem přinesou hlubší pohled na to, jak může být kosmos inspirací pro umění i reflexi lidské existence.
Pořadatelé a partneři
Solarografický meeting 2025 pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Planetáriem Praha, Českou astronomickou společností a časopisem Astropis. Organizátoři kladou důraz na otevřenost, sdílení zkušeností a mezioborovou spolupráci. Celá akce se odehrává bez registračního poplatku, účastníci si hradí pouze cestu, ubytování a stravu. Akce je pouze pro přihlášené účastníky a je svým zaměřením určená široké veřejnosti, vědcům a umělcům, pedagogům a laikům se zájmem o neobvyklé způsoby zaznamenávání času a světla. Program je na stránce uvedené ve zdrojích.
Kontakty
Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR, hlavní organizátor
maciej.zapior@asu.cas.cz
Pavel Suchan – tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz
Mgr. Simona Beerová - tisková tajemnice České astronomické společnosti
simona.beerova@vsb.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.