
Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
20. 05. 2025
Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.
Projekt, který vznikl ve spolupráci se Zlínským krajem a městem Zlín, je financován v rámci výzvy AV ČR na podporu regionálních projektů. Účelem je nejen získání cenných vědeckých dat, ale také osvěta veřejnosti a podpora šetrného městského plánování.
„Netopýři každou noc uloví tisíce kusů hmyzu, čímž přirozeně regulují jeho populace. Ve městech mají důležité ekologické funkce, ale urbanizace a rekonstrukce budov jim často berou místa k životu,“ říká vedoucí projektu Jan Zukal z ÚBO AV ČR.
Výzkum se zaměří na mapování úkrytů netopýrů ve Zlíně, genetickou analýzu populací a také na prevenci konfliktů mezi lidmi a těmito chráněnými živočichy. „Netopýři jsou často obětí předsudků a nepochopení. Náš projekt má pomoci změnit tento pohled,“ dodává Kateřina Zukalová, která má na starost propagaci projektu.
Zapojení veřejnosti: klíč k lepšímu porozumění
Do projektu se může aktivně zapojit i veřejnost. Obyvatelé Zlína mohou prostřednictvím webových stránek www.netopyrivemeste.cz hlásit výskyt netopýrů nebo jejich úkrytů. Odborníci následně vyhodnotí situaci a nabídnou vhodná řešení – ať už jde o ochranu, monitoring nebo asistenci při rekonstrukci budovy.
„Veřejnost je pro nás nenahraditelným partnerem. Každý nahlášený úkryt nebo pozorování pomáhá zlepšit naše poznání a přispívá k ochraně těchto ohrožených savců,“ vysvětluje Kateřina Velecká z Masarykovy univerzity v Brně.
Součástí projektu budou také přednášky, školení a akce pro školy a veřejnost. V budoucnu se plánuje i zapojení studentů do výzkumu s využitím ultrazvukových detektorů, které zachytávají echolokační hlasy netopýrů. Tento přístup se osvědčil i v jiných zemích, například v Estonsku.
„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že i malé skupiny motivovaných studentů dokážou shromáždit velmi cenná data. A přitom se naučí něco o vědě, přírodě a respektu k životnímu prostředí,“ říká Evžen Tošenovský, koordinátor vzdělávacích aktivit projektu.
Projekt „Netopýři ve městě“ je příkladem smysluplné spolupráce mezi vědou, samosprávou a veřejností. Ukazuje, že ochrana přírody může jít ruku v ruce s rozvojem měst.
Kontakt:
Kateřina Zukalová
zukalova@ivb.cz
Přečtěte si také
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
- Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
- Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
- Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
- Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.