Zahlavi

Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně

29. 05. 2025

Válečnictví jako stěžejní součást identity Římské říše, politiky a společnosti. Systém legií jako základ mimořádné schopnosti impéria adaptovat se a přežít po mnoho staletí i přes závažné krize. Taková a další témata budou na programu mezinárodní Roman Military Equipment Conference, kterou od 2. do 6. června v Brně pořádá Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Výběr místa pro prestižní setkání věnované archeologii doby starověké Římské říše není náhodný. Necelých 40 kilometrů odtud, území dnešních Pasohlávek u vodní nádrže Nové mlýny, se před 2000 lety stalo cílem římského vojska vedeného císařem Markem Aureliem. Jeho legionáři zde vybudovali mohutnou pevnost, v níž stály mimo jiné i první lázně na území ČR.

„Do Brna míří na 110 expertů i poučených zájemců z celého světa z více než dvaceti zemí. Je to pocta, že nám bylo pořadatelství takové události svěřeno,“ říká Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno, který akci pořádá za podpory Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

„Vnímáme to také jako ocenění významu naší archeologie v mezinárodním kontextu a jako reflexi skutečnosti, že se brněnský Archeologický ústav AV ČR ve svých výzkumech dlouhodobě a systematicky věnuje tématu římského vojska, neustále v něm generuje nové zásadní objevy a výstupy," zdůrazňuje Balázs Komoróczy, který je zároveň autorem námětu a scénáře Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, vybudovaného a provozovaného Akademií věd ČR.

Historická perspektiva i aktuálnost války

Cílem konference, která se koná od roku 1983 vždy jednou za tři léta, je podpořit a rozvíjet vědecký dialog, představit špičkový výzkum a posílit spolupráci mezi předními specialisty a excelentními výzkumnými pracovišti napříč celým kontinentem. Časový záběr jejich výzkumu je přitom vymezen dobou od 8. století př. n. l. až do 6. století naší éry.

„Studium vojenství a válečnictví v historické perspektivě se i v dnešním světě vyznačuje značnou aktuálností,“ doplňuje Martijn A. Wijnhoven, jeden z organizátorů a výzkumný pracovník brněnského Archeologického ústavu AV ČR. Válečnictví bylo podle něj ústředním leitmotivem dějin starověkého Říma a výsledky mnoha jeho konfliktů byly hluboce ovlivněny pokrokem ve vojenské technologii.

„Výzkum římské vojenské výstroje a výzbroje nabízí zásadní vhled do sféry technologických inovací, vojenské taktiky, ale také přispívá k pochopení různých forem mezikulturních vlivů, které byly základem úspěchu Římské říše, formovaly její podobu a významně zasáhly též regiony za jejími hranicemi, jako je například i území dnešní České republiky," dodává vědec.

Podrobnosti o konferenci Roman Military Equipment Conference: www.arub.cz/romec2025

Více informací:
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
komoroczy@arub.cz

TZ ke stažení zde.

Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše u Pasohlávek na jižní Moravě.

Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše u Pasohlávek na jižní Moravě.

Foto: Archiv ARÚB
Mapa největšího rozsahu Římské říše za doby vlády císaře Traiana.

Mapa největšího rozsahu Římské říše za doby vlády císaře Traiana.

Mapa: Marek Vlach
Římské náholenice z Hradiska u Mušova.

Římské náholenice z Hradiska u Mušova.

Foto: Martin Frouz
Příklady římských přezek z jižní Moravy včetně jednoho polotovaru naznačující výrobu drobných součástí výstroje i během tažení na nepřátelské území.

Příklady římských přezek z jižní Moravy včetně jednoho polotovaru naznačující výrobu drobných součástí výstroje i během tažení na nepřátelské území.

Foto: Martin Frouz
Archeologický výzkum příkopu římského tábora v Přibicích na Moravě.

Archeologický výzkum příkopu římského tábora v Přibicích na Moravě.

Foto: Pavla Růžičková
Bronzová náprsní destička ze šupinového pancíře s reliéfní výzdobou z Hradiska u Mušova, 2. pol. 2. stol. n. l.

Bronzová náprsní destička ze šupinového pancíře s reliéfní výzdobou z Hradiska u Mušova, 2. pol. 2. stol. n. l.

Foto: Pavla Růžičková
Členové historické skupiny s replikami římského vybavení při vystoupení v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše.

Členové historické skupiny s replikami římského vybavení při vystoupení v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše.

Foto: Archiv ARÚB
Členové historické skupiny s replikami římského vybavení při vystoupení v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše.

Členové historické skupiny s replikami římského vybavení při vystoupení v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše.

Foto: Archiv ARÚB
Členové historické skupiny s replikami římského vybavení při vystoupení v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše.

Členové historické skupiny s replikami římského vybavení při vystoupení v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše.

Foto: Archiv ARÚB
Rekonstrukce římské výstroje.

Rekonstrukce římské výstroje.

Foto: Archiv ARÚB
Fragment římského šupinového pancíře z Hradiska u Mušova.

Fragment římského šupinového pancíře z Hradiska u Mušova.

Foto: Pavla Růžičková

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce