
Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
09. 07. 2025
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
U sledovaných jezer výzkumníci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR analyzovali zastoupení stabilních izotopů vodíku a kyslíku (²H a ¹⁸O) ve vodě. Díky těmto izotopovým stopám dokážou vysledovat, do jaké míry vodu v jezerech ovlivňují srážky, jak silně jsou jezera propojena s podzemními vodami a jaký je poměr mezi přítokem vody a odparem.
Tato data tým zkombinoval s veřejně dostupnými environmentálními údaji, jako jsou meteorologická data (průměrná roční teplota a srážky, typ klimatu, relativní vlhkost), podíl využití půdy (holá půda, orná půda, lesy, travní porosty, sníh, urbanizované oblasti) a charakteristiky povodí (typ jezera, velikost, maximální hloubka a nadmořská výška).
„Pomocí modelu strojového učení jsme pro každé jezero identifikovali klíčové faktory, které udržují zdravou vodní bilanci, a předpověděli jsme, jaký dopad budou mít změny srážek a teplot do roku 2050,“ popisuje Cristina Paule Mercado z Biologického centra AV ČR, která výzkum prezentuje i na konferenci Goldschmidt v Praze.
Podzemní voda napomáhá stabilitě
Výsledky ukazují, že jezera propojená s podzemními vodami si udržují stabilnější hladinu a lépe odolávají dopadům klimatických změn. Naopak mělká jezera, která mají vůči svému objemu velkou plochou hladiny, ztrácejí vodu odparem rychleji, než ji doplňují z přítoků, a jsou proto zranitelnější vůči rostoucím teplotám a úbytku srážek.
„Původně jsme očekávali, že pro všechna jezera budou platit stejné klíčové faktory, ale nebylo tomu tak. Ačkoliv můžeme z analýzy vyvodit některé obecné trendy, zjistili jsme, že v každé oblasti funguje jiná dynamika, která vyplývá z kombinace různých proměnných. Právě proto je důležité zohlednit všechny tyto faktory – zejména napojení jezer na podzemní vodu – při navrhování strategií pro udržitelné hospodaření s vodními zdroji v době klimatické změny a nedostatku vody,“ říká Cristina Paule Mercado.
Jezera v nížinách budou mít v roce 2050 problém
Model rovněž ukázal, že jezera v nížinách do roku 2050 pravděpodobně dosáhnou kritického poměru odparu vůči přítoku, což může vést k nedostatku vody a zhoršení její kvality. Vůbec nejohroženější jsou umělá jezera, jako jsou přehrady. Nížinná jezera totiž bývají mělká (poměrem plochy hladiny vůči hloubce) a méně napojená na zdroje podzemní vody, což narušuje rovnováhu mezi odparem a přítokem. Navíc se mnohdy nacházejí v oblastech s intenzivním zemědělstvím, kde dochází ke splachům hnojiv a dalších látek, které zvyšují množství živin a zhoršují kvalitu vody.
Odolnější jsou naopak jezera ve vyšších nadmořských výškách nebo v alpských oblastech. Je to díky nižším teplotám, menšímu odparu a často lepšímu napojení na podzemní vodu. Tato jezera jsou také zatím méně ohrožena okolní zemědělskou činností, a tedy i živinovým zatížením. Vědci však upozorňují, že zemědělská půda se postupně rozšiřuje do vyšších poloh, což může v budoucnu ovlivnit jak kvalitu, tak dostupnost vody i v těchto jezerech.
Globální přesah
Hydrobiologové dále rozšiřují svou databázi, která nyní zahrnuje již více než 400 jezer, a chtějí z ní vytvořit globální zdroj dat. Kromě environmentálních údajů z veřejných zdrojů odebírají vědci každoročně vzorky z několika stovek jezer, spolupracují s odborníky z dalších institucí a také zapojují veřejnost prostřednictvím občanské vědy. Díky tomu se daří pokrýt více oblastí a posilovat zapojení místních komunit.
Konference Goldschmidt je nejvýznamnější geochemickou konferencí na světě. Společně ji pořádají Evropská asociace pro geochemii a Geochemická společnost USA. Letos se koná v Praze ve dnech 6.–11. července 2025 a účastní se jí přes 4000 odborníků z celého světa.
Kontakt na vědce:
Cristina Paule Mercado
Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR
cristina.mercado@hbu.cas.cz
doc. Ing. Petr Porcal, Ph.D.
vedoucí Oddělení hydrochemie a ekologického modelování
Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR
Více informací o konferenci:
Abigail Chard / Dan Richards-Doran, Campus PR
goldschmidtpress@campuspr.co.uk
Přečtěte si také
- Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
- Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
- Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
- Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
- Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
- Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
- Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
- Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.