Zahlavi

Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR

14. 05. 2025

Významná jaderná fyzička Alice Valkárová a oceňovaný parazitolog Julius Lukeš získali nejvyšší ocenění Akademie věd ČR De scientia et humanitate optime meritis, uznávaný biochemik Ivo Šafařík medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách. Převzali je od předsedy instituce Radomíra Pánka 13. května 2025 v pražské vile Lanna.

Jak připomněl Radomír Pánek, úspěšné bádání často začíná položením správné otázky. Cesta ke správné odpovědi ale není vždy přímá a jednoduchá.

„Při jejím hledání je proto nezbytná velká dávka důvtipu, ale také odhodlání a trpělivosti. Dnes vzdáváme hold dvěma vědcům a jedné vědkyni, kteří nejenže umějí klást chytré otázky, ale zároveň je houževnatě a úspěšně zodpovídají,“ zdůraznil.


Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek

Efektivita a vstřícnost
Jaderná fyzička Alice Valkárová, která působí na Univerzitě Karlově, se účastnila experimentů na urychlovačích. Podílela se například na klíčovém experimentu v Hamburku, který významně rozšířil dosavadní znalosti o struktuře protonu.

Vědkyně byla předsedkyní Grantové agentury ČR nebo České fyzikální společnosti a v roce 2015 získala Cenu Milady Paulové. Dlouhodobě spolupracovala s Fyzikálním ústavem AV ČR.


Alice Valkárová

„Léta jsem spolupracovala s lidmi z Fyzikálního ústavu a byla i období, kdy jsem více času trávila u nich než na Matematicko-fyzikální fakultě,“ vzpomněla na přátelské vztahy.

 „Obdivuji, jak Alice Valkárová skloubila vědeckou a organizační činnost a v obou dosáhla skvělých výsledků,“ zdůraznila bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a vyzdvihla, že fyzička měla ve vědeckých funkcích vždy věcný a neokázalý přístup zaměřený na efektivitu a vstřícnost k vědcům.

 Enfant terrible parazitologie
„Jula je dítětem štěstěny. Okolnosti mu umožnily vrátit se domů a naplnit život vědeckou prací v oblasti, která mu v mládí učarovala,“ představil svého kolegu Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR vedoucí centra Libor Grubhoffer. „Je ukázněným enfant terrible,“ pokračoval.

Julius Lukeš patří k výrazným postavám české vědy. Jeho práce vedla například k výjimečnému objevu zkrácených tRNA u hmyzího bičíkovce Blastocrithidia nonstop.


Julius Lukeš

Mimo jiné je nositelem ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a členem vědeckých společností v Česku i ve světě, od roku 2024 je jako jediný Čech mezinárodním členem National Academy of Sciences. „Držím palce, aby nás v National Academy of Sciences bylo víc – Akademie věd má na to našlápnuto,“ poznamenal laureát.

Více o jeho práci se dočtete v rozhovoru pro časopis A / Magazín.

Koníček v laboratoři
Ivo Šafařík z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR se zabývá vývojem metod pro přípravu magneticky modifikovaných (bio)materiálů a jejich využitím v biochemii, mikrobiologii, (bio)analytické chemii, environmentálních technologiích a dalších oborech.

Zaměřuje se na využití magnetických materiálů, například pro odstraňování biologicky aktivních látek a polutantů. Umisťuje se v žebříčku Elsevier 2 % celosvětově nejcitovanějších vědců.


Ivo Šafařík

Aktivity vědce, který spolupracuje i s institucemi na ochranu životního prostředí a univerzitami, shrnul Libor Grubhoffer: „Je chemikem tělem i duší, stále pracuje v laboratoři,“ což laureát také potvrdil. „V laboratoři pracuji rád – můj obor je mým koníčkem a doufám, že se mu budu věnovat ještě mnoho a mnoho let.“


Laureáti s předsedou instituce

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

DSC_9291

DSC_9291

DSC_9305

DSC_9305

DSC_9331

DSC_9331

DSC_9349

DSC_9349

DSC_9382

DSC_9382

DSC_9389

DSC_9389

DSC_9414

DSC_9414

DSC_9423

DSC_9423

DSC_9435

DSC_9435

DSC_9456

DSC_9456

DSC_9470

DSC_9470

DSC_9477

DSC_9477

DSC_9493

DSC_9493

DSC_9510

DSC_9510

DSC_9549

DSC_9557

DSC_9568

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce