Zahlavi

Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR

27. 05. 2025

Učená společnost ČR ocenila 19. května 2025 na XXXI. valném shromáždění významné vědce, pedagogy a talentované středoškoláky a vysokoškoláky. Mezi laureáty nechyběli ani vědci z Akademie věd ČR. Medaili za zásluhy o rozvoj vědy obdržel Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR, cenu v kategorii mladší vědecký pracovník získali Štěpán Coufal z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR.

Učená společnost České republiky sdružuje významné vědkyně a vědce působící v Česku. Jejím hlavním cílem je podporovat svobodné pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků.

Udělováním cen a medailí vědcům, vysokoškolákům i středoškolákům a pedagogům středních i základních škol chce podněcovat vědecký výzkum. Seznam všech letošních laureátů najdete zde.

Rozvoj astronomie
Jan Palouš je odborníkem na fyziku galaxií, tvorbu hvězd a vznik a vývoj hvězdokup. V letech 1996–2004 byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR. Mimo jiné přispěl ke vstupu Česka do Evropské jižní observatoře (ESO), významné mezivládní organizace zabývající se astronomií, a působil jako zástupce Česka v její radě.


Jan Palouš získal medaili za zásluhy o rozvoj vědy.

V letech 2009–2015 byl místopředsedou Mezinárodní astronomické unie (IAU). V současnosti působí jako předseda Českého národního komitétu astronomického, který v IAU zastupuje Českou republiku.

Dvojí přínos imunologie
Štěpán Coufal z Mikrobiologického ústavu AV ČR se zaměřuje na patogenetické mechanismy nekrotizující enterokolitidy, vážné střevní choroby nedonošených novorozenců. Kromě toho se zapojil do řešení dalších projektů laboratoře zaměřených na úlohu střevní bariéry u chronických nepřenosných chorob.


Štěpán Coufal se zabývá imunologií.

„Imunologie se nezabývá pouze biologií imunitních buněk, ale umožňuje porozumět komplexním obranným mechanismům lidského těla, rozvoji a diagnostice onemocnění i samotnému vývoji léčiv. Pro mě je tento dvojí přínos – pokrok ve vědeckém poznání i v péči o pacienty – důvodem, proč je imunologie unikátním oborem, ve kterém mohu smysluplně přispět jak k výzkumu, tak ke zlepšení zdraví jedince v praxi,“ vysvětluje vědec, čím ho přilákal právě tento obor.

Kreativní matematik
Matematik Michal Hrbek dosáhl význačných výsledků v oboru homologické a komutativní algebry a teorie reprezentací. V roce 2020 získal Cenu Otto Wichterleho a v roce 2024 Cenu České matematické společnosti pro mladé vědce.


Učená společnost ČR ocenila také matematika Michala Hrbka. (CC)

„Pravidla logiky, která ohraničují naše herní pole, rozhodně neomezují kreativitu. Je to jako v hudbě, kde jistá pravidla určuje hudební teorie, ale nedá se říct, že hudba není kreativní obor lidské činnosti. Pravidla naopak kreativitu mohou i povzbuzovat a my v rámci mantinelů vyvíjíme matematické teorie a řešíme problémy krásnými novými metodami,“ uvádí Michal Hrbek v Podcastu Akademie věd, kde se dozvíte více o jeho práci.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Učené společnosti ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR
Foto: Učená společnost ČR; Pavel Coufal; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce