Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
17. 03. 2025
Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu
AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii publikovali v prestižním časopise Metabolism.
Látka MSDC-0602K z nové generace antidiabetických léčiv thiazolidinedionů (TZD) prokázala schopnost zlepšit citlivost organismu na inzulin bez negativních účinků na zdraví kostí, jež jsou spojeny se staršími generacemi TZD. Vědci rozvinuli pokročilé metody metabolomiky a izotopového značení a aplikovali princip click chemie, tedy selektivní označení biologicky aktivních látek v organismu, k detailnímu zmapování metabolických změn v buňkách kostní dřeně a tukové tkáně. Na rozdíl od starších léků TZD látka MSDC-0602K aktivuje alternativní metabolické dráhy v kostech
i v tukové tkáni a působí tedy účinněji v jednotlivých orgánechKonkrétně u kostí použití odlišných metabolických přeměn podporuje tvorbu nových buněk a zároveň potlačuje tvorbu tukových buněk v kostní dřeni.
„Naše zjištění naznačují, že látka MSDC-0602K by mohla pomoci cílené léčbě cukrovky 2. typu se sníženými nežádoucím účinky na kosterní soustavu,“ říká hlavní autor studie Ondřej Kuda z Fyziologického ústavu AV ČR. „Tato sloučenina totiž nejen zlepšuje citlivost na inzulin, tedy to, jak buňky využijí inzulin k regulaci hladiny cukru v krvi, ale také chrání kosti, což je klíčové pro pacienty s cukrovkou, kteří se jinak potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin.“
Popsaná multidisciplinární studie poskytuje důležitý vhled do mechanismů účinku různých TZD a otevírá cestu k vývoji bezpečnějších a účinnějších léků proti cukrovce. K potvrzení slibného potenciálu bude ovšem nutné provést řadu dalších klinických studií.
Kontakt:
RNDr. Ondřej Kuda, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
vedoucí Oddělení metabolismu bioaktivních lipidů
ondrej.kuda@fgu.cas.cz
Odkaz na publikaci:
Brejchova K., Rahm M., Benova A., Domanska V., Reyes-Gutierez P., Dzubanova M., Trubacova R., Vondrackova M., Cajka T., Tencerova M., Vrabel M., Kuda O.: Uncovering mechanisms of thiazolidinediones on osteogenesis and adipogenesis using spatial fluxomics. Metabolism 11(166):156157(2025).
doi: 10.1016/j.metabol.2025.156157
Přečtěte si také
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.