Zahlavi

A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu

26. 06. 2025

Vítr má stovky rolí: někdy pomáhá, jindy ničí. V aktuálním čísle A / Magazínu jsme prozkoumali několik jeho podob. Třeba vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR proudění vzduchu simulují ve speciálních tunelech s maketami měst, aby zjistili, jak se vítr chová mezi budovami. Když se živel utrhne ze řetězu, jsou na pozoru zase badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kteří studují větrné bouře zvané derecho, nezřídka řádící i v Česku. Přifoukněte si vědomosti při čtení nejen hlavního tématu, ale i dalších zajímavých článků v časopisu Akademie věd ČR.


2/2025 (verze k listování)
2/2025 (verze ke stažení)

Hlavní téma Vítr se dělí do několika článků:

Jak vyfoukat z měst špínu (str. 20–27) Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá?

Vesmír v průvanu (str. 28–29) Vítr není jen pozemská specialita. Fouká v celém kosmu. A jak! Tamní větry ale nemají s tím naším moc společného. Co vane z hvězd? A jak fičí na jiných planetách?

Když si bouře podají ruce a plivou vichr (str. 30–33) Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů… Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme?

Článek si můžete poslechnout i v audioverzi:

Závan zajímavostí (str. 34–35) Co je vlastně vítr? Jak se měří a popisuje? A kde je v Česku největší fičák?

 

Výběr další článků:

V uniformě wehrmachtu (str. 36–39) Ještě osmdesát let po konci druhé světové války se objevují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek – třeba na minulost mnoha tisíc Čechoslováků v německé armádě.

Rozhovor: Plísně jsou cool (str. 40–47) V dětství se Vít Hubka toužil stát třeba cestovatelem nebo mnichem, jenže láska k přírodě byla silnější než touha po klidu v klášteře. Vedle studia botaniky si „střihnul“ ještě medicínu. Na škole ho ale nakonec pohltil svět mikroskopických hub. A jedna už se po něm i jmenuje.

Krásky z ledového království (str. 48–53) Najdeme je v českých rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy.

Fotoreportáž: Odemykání minulosti (str. 54–59) Zřícenina Štamberku je cenným zdrojem informací o středověkém osídlení kamenitého kopcovitého rozhraní Čech a Moravy. Neúprosně na ní však pracuje zub času, cílem odborníků proto je stavbu zabezpečit a zabránit, aby se dále rozpadala. Jaké k tomu mají nástroje?

Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se dat (str. 60–63) Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence.


Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.


Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce