Zahlavi

Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku

22. 05. 2025

Vízum, bydlení, pojištění, daně – usadit se v České republice s sebou nese pro cizince mnoho povinností a byrokratického úskalí. Více než 10 tisícům výzkumníků a výzkumnic ze zahraničí s nimi za dvě dekády existence pomohl Euraxess: česká pobočka evropské sítě, kterou iniciovala Evropská komise. Euraxess se navíc stará nejen o badatele, ale i o jejich rodiny.

„Vědcům pomáháme už od úplného začátku, a to ještě dříve, než přistanou v České republice. Pomůžeme jim s vyřízením povolení k pobytu a dalšími vstupními náležitostmi. Když dorazí, zůstáváme nablízku i během jejich pobytu – ať už řeší praktické otázky každodenního života, nebo hledají přátele mezi dalšími vědci,“ říká Markéta Padevětová, zástupkyně Euraxess Česká republika a vedoucí Odboru mezinárodní mobility Střediska společných činností AV ČR, při němž pobočka funguje.

Síť pomáhá i rodinám nově příchozích, třeba s hledáním školky nebo bydlení. „Organizujeme také integrační aktivity – jazykové kurzy, tematická setkání nebo třeba praktické semináře o životě v Česku,“ pokračuje Markéta Padevětová.

Kromě toho pobočka provozuje i národní verzi evropského portálu Euraxess, kde výzkumníci najdou pracovní nabídky nebo také odbornou pomoc. Za dvacet let tak podpořil český Euraxess už více než deset tisíc vědců a vědkyň z celého světa. „Přispíváme k tomu, že je Česká republika atraktivnější pro mezinárodní talenty a zároveň vstřícnější vůči těm, kteří tu chtějí zůstat déle než jen na krátkou stáž,“ uzavírá Markéta Padevětová.

Zveřejnila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce