Zahlavi

Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích

13. 06. 2025

Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR, kteří jsou součástí velké výzkumné infrastruktury ACTRIS – CZ, detekovali na několika stanicích prudký nárůst znečišťujících látek v ovzduší. Jev byl pozorován v České republice ve dnech 9. a 10. června 2025. Výpočtem zpětných trajektorii vzdušných mas bylo prokázáno, že pocházejí z oblasti Kanady.

„Chemickými analýzami vzorků aerosolů jsme zjistili, že došlo zejména k nárůstu koncentrací elementárního uhlíku, organického uhlíku ale i dalších látek. Porovnáním chemického složení bylo určeno, že se jedná o aerosolové částice vzniklé spalováním biomasy. Porovnáním se satelitními snímky jsme potvrdili jako zdroj lesní požáry v Kanadě,“ říká Dr. Ing. Vladimír Ždímal, vedoucí výzkumné skupiny chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR a Vědecký ředitel infrastruktury ACTRIS – CZ.  

Stejný jev zaznamenali i vědci v jiných evropských zemích, například na univerzitě v britském Manchesteru, na observatoři v italském Monte Cimone, výzkumníci ze švýcarského Paul Scherrer Institute nebo z Finského meteorologického ústavu pomocí detailních modelů a na stanicích Jungfraujoch a Helmos na Peloponesu.

Takto průkazná detekce neobvyklých jevů vedoucích k znečištění ovzduší by nebyla možná bez existence velkých evropských výzkumných infrastruktur jako je ACTRIS – CZ, ICOS a bez podpory satelitních dat a pokročilých modelů dynamiky atmosféry.

Infrastruktura ACTRIS – CZ je složena ze zástupců pěti pracovišť České republiky. Konsorcium tvoří Ústav chemických procesů AV ČR, Český hydrometeorologický ústav, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Masarykova univerzita a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Infrastruktura ACTRIS-CZ je národním uzlem celoevropské velké výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC.

Kanadské požáry zaznamenané v Česku
Výpočet zpětných trajektorii vzdušných mas

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce