Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
12. 05. 2025
Špičkové zázemí pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií se dnes slavnostně otevře v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně. Centrum elektronové mikroskopie vytváří prostor pro širší spolupráci s univerzitami i průmyslovými partnery a otevírá možnost spolupráce s nejlepšími evropskými pracovišti. Stavbu budovu s unikátními parametry financovala Akademie věd ČR.
Centrum bylo vybudováno v areálu Ústavu fyziky materiálů AV ČR (ÚFM) v Žižkově ulici v Brně. Nová moderní budova nabízí celkem pět specializovaných místností, navržených a postavených s ohledem na nejnáročnější požadavky provozu speciálních technologií: dvou transmisních a tří skenovacích elektronových mikroskopů. Součástí centra jsou rovněž nové laboratoře pro přípravu vzorků a podpůrné zázemí pro výzkumný tým. Vše je již plně v provozu.
Budova Centra elektronové mikroskopie udržuje stabilní prostředí, nezbytné pro citlivá měření, dokáže minimalizovat vibrace, elektromagnetické rušení i kolísání teplot. „To jsou nezbytné podmínky pro to, abychom získali maximum z našich přístrojů, například lepšího bodového rozlišení, než je vzdálenost mezi atomy v pevných látkách,“ říká Stanislava Fintová, vedoucí skupiny Elektronové mikroskopie ÚFM.
Centrum budou využívat nejen vědci a vědkyně ÚFM, ale také externí zájemci z řad výzkumných organizací, univerzit a průmyslových podniků, a to v režimu otevřeného přístupu.
„Část kapacity centra nabídneme našim akademickým partnerům na výzkum v oblasti pokročilých materiálových věd a těšíme se na spolupráci s našimi průmyslovými partnery,“ zdůrazňuje vědkyně. Nové Centrum elektronové mikroskopie bude také využíváno při výuce vysokoškolských studentů z brněnských univerzit, kteří se tak dostanou ke špičkové výzkumné technice. V této oblasti tak ÚFM prohloubí svoji dlouholetou spolupráci s univerzitami ve vzdělávání studentů magisterského a doktorského studia.
Stavbu centra financovala Akademie věd České republiky v letech 2022–2024.
Kontakt:
prof. Mgr. Tomáš Kruml, CSc.
Ústav fyziky materiálů AV ČR
kruml@ipm.cz
+420 532 290 464
Přečtěte si také
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.