PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem

12. 06. 2025

Zapomeňte na klišé o Sudetech bez paměti. V terénní epizodě dvoudílného putování vás ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch provede Tachovskem, regionem plným temných příběhů, ale i nečekaných proměn. Zastavíme se u zaniklé obce Pořejov (Purschau), která byla po vysídlení německého obyvatelstva zavezena skládkou, nebo u ruin poutního kostela sv. Anny s přilehlým rozpadajím se hřbitovem. Dostaneme se i do oblasti bývalého pohraničního pásma, kde se dozvíte, jak to bylo doopravdy s přestřižením železné opony v Nových Domcích u Rozvadova.

Etnolog a historik Jiří Woitsch v epizodě Podcastu Akademie věd mimo jiné představuje koncept kritického studia kulturního dědictví. Tento přístup bere v potaz, co si o dané památce myslí místní lidé a co pro ně znamená.

„Z hlediska kritického přístupu k dědictví se památka může nechat spadnout, pokud pro danou komunitu nemá význam. Je potřeba se lidí ptát, zda chtějí chránit určitý rituál, kus krajiny nebo chátrající objekt,“ vysvětluje Jiří Woitsch. Příkladem takové „památky“, u které není zjevné, jestli ji má stát chránit, jsou třeba rozpadající se budovy, které na Tachovsku zbyly po komunistických pohraničnících.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text ve fotogalerii: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

První lokalitou, kterou na Tachovsku chceme navštívit, je okolí zaniklé obce Pořejov (německy Purschau).

Nedaleko dnes již zaniklého Pořejova se nachází ruiny poutního kostela svaté Anny.

Kostel je na seznamu ohrožených kulturních památek.

Postaven byl v 60. letech 17. století, z někdejší slávy toho moc nezůstalo.

„Často se i v odborné literatuře o Sudetech mluví jako o místu bez paměti, ale s tím já skutečně hrubě nesouhlasím. Protože ta krajina, byť třeba v ní nejsou nutně úplně přítomní lidé, tak nějakou paměť má,“ říká Jiří Woitsch.

„Z hlediska kritického přístupu k dědictví se památka může nechat spadnout, pokud pro danou komunitu nemá význam. Je potřeba se lidí ptát, zda chtějí chránit určitý rituál, kus krajiny nebo chátrající objekt,“ vysvětluje Jiří Woitsch.

„Každý kámen, kořen, hrob i ruina je zde schopen vypovídat neuvěřitelné příběhy,“ dodává etnolog a historik.

Po roce 1948 začal kostel chátrat. Místní Němci byli vyhnáni a noví osídlenci neměli ke kostelu vztah.

Poutní chrám je momentálně v havarijním stavu.

Rozpadá se i okolní hřbitov. Spolu s náhrobními deskami mizí také vzpomínky.

Vstup dovnitř kostela se nedoporučuje, pozor je ale třeba dávat i v jeho okolí, místy jsou v zemi díry. Hrozí nebezpečí úrazu.

Staré jistoty na Tachovsku dávno zmizely.

Kolik zapomenutých příběhů ukrývá starý hřbitov u poutního kostela sv. Anny?

Jiří Woitsch se k tématu paměti sudetské krajiny dostal přes studium zaniklých lesních řemesel (také na Tachovsku v minulosti žili a pracovali uhlíři, dehtáři nebo smolaři).

Jizvu v těle krajiny zanechala železná opona se svými ostnatými dráty.

Památník konce železné opony se nachází nedaleko obce Nové Domky.

Odehrálo se přestižení železné opony skutečně na tomto místě a přesně v ten den, který je napsaný na památníku, nebo to bylo ve skutečnosti trochu jinak? Dozvíte se v podcastu.

Památka na železnou oponu je v místní krajině přítomná dosud. Turistický ruch sice na Tachovsku není moc silný, kdybyste se tam ale vydali, dávejte si pozor na zbytky ostnatých drátů.

V prvním dílu epizody Podcastu Akademie věd o Tachovsku jsme vás vzali k ruinám poutního kostela sv. Anny u zaniklé obce Pořejov (Purschau) i do oblasti bývalého pohraničního pásma. V příštím díle navštívíme bývalou vojenskou hlásku Havran, která dnes slouží jako rozhledna, a nahlédneme i do rozpadajících se kasáren někdejších pohraničníků.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem

První lokalitou, kterou na Tachovsku chceme navštívit, je okolí zaniklé obce Pořejov (německy Purschau).

Nedaleko dnes již zaniklého Pořejova se nachází ruiny poutního kostela svaté Anny.

Kostel je na seznamu ohrožených kulturních památek.

Postaven byl v 60. letech 17. století, z někdejší slávy toho moc nezůstalo.

Kolem kostela se nacházel hřbitov.

„Často se i v odborné literatuře o Sudetech mluví jako o místu bez paměti, ale s tím já skutečně hrubě nesouhlasím. Protože ta krajina, byť třeba v ní nejsou nutně úplně přítomní lidé, tak nějakou paměť má,“ říká Jiří Woitsch.

„Z hlediska kritického přístupu k dědictví se památka může nechat spadnout, pokud pro danou komunitu nemá význam. Je potřeba se lidí ptát, zda chtějí chránit určitý rituál, kus krajiny nebo chátrající objekt,“ vysvětluje Jiří Woitsch.

„Každý kámen, kořen, hrob i ruina je zde schopen vypovídat neuvěřitelné příběhy,“ dodává etnolog a historik.

Po roce 1948 začal kostel chátrat. Místní Němci byli vyhnáni a noví osídlenci neměli ke kostelu vztah.

Poutní chrám je momentálně v havarijním stavu.

Rozpadá se i okolní hřbitov. Spolu s náhrobními deskami mizí také vzpomínky.

Vstup dovnitř kostela se nedoporučuje, pozor je ale třeba dávat i v jeho okolí, místy jsou v zemi díry. Hrozí nebezpečí úrazu.

Staré jistoty na Tachovsku dávno zmizely.

Kolik zapomenutých příběhů ukrývá starý hřbitov u poutního kostela sv. Anny?

Jiří Woitsch se k tématu paměti sudetské krajiny dostal přes studium zaniklých lesních řemesel (také na Tachovsku v minulosti žili a pracovali uhlíři, dehtáři nebo smolaři).

Jizvu v těle krajiny zanechala železná opona se svými ostnatými dráty.

Památník konce železné opony se nachází nedaleko obce Nové Domky.

Odehrálo se přestižení železné opony skutečně na tomto místě a přesně v ten den, který je napsaný na památníku, nebo to bylo ve skutečnosti trochu jinak? Dozvíte se v podcastu.

Památka na železnou oponu je v místní krajině přítomná dosud. Turistický ruch sice na Tachovsku není moc silný, kdybyste se tam ale vydali, dávejte si pozor na zbytky ostnatých drátů.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Newsletter