Využíváte ChatGPT nebo jinou generativní umělou inteligenci? A napadlo vás, jak proměňuje naše myšlení a vzdělávání? Stanou se charaktery AI našimi učiteli, kouči, nebo dokonce nejlepšími přáteli? Poslechněte si rozhovor o technologii, která zásadně ovlivní naši budoucnost. Hostem epizody je Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR, který vede CREAITE lab. Se svým týmem zkoumá možnosti generativních nástrojů umělé inteligence pro zlepšení tvůrčího řešení problémů a zajímá ho taky průnik mezi AI a lidskou kreativitou. 

Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou. 

Proč donekonečna reprízovaný film Kristián není relevantním obrazem meziválečného období? Kde všude zněl jazz a kolik kin byste našli na Václavském náměstí? Na otázky hledají odpověď autoři monografie Gesto a skutečnost. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedený Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR sleduje ve čtyřicítce případových studií, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz. 

Vydejte se s námi na Vysočinu do Studence, kde mezi lesy a na břehu rybníka sídlí Ústav biologie obratlovců AV ČR. Místními laboratořemi a chovy ptáků i drobných savců nás provede ředitel instituce Josef Bryja.  V rozhovoru se ale dostaneme až do Afriky, kam vědec pravidelně vyráží na expedice, aby tam zkoumal biodiverzitu. Právě v oblasti Etiopské vysočiny realizoval jeho tým průlomové objevy.

Osteoporóza – tichá zlodějka kostí – postihuje až deset procent populace. Jak jí předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vyplatí denně si vyšlápnout schody? V epizodě Podcastu Akademie věd se ptáme Michaely Tencerové z Fyziologického ústavu AV ČR, která se spolu se svým týmem věnuje výzkumu molekulární fyziologie kostí. 

Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes deset let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR a je koordinátorkou mezioborového výzkumného programu Strategie AV21 s názvem Epicentra civilizace. K celoživotnímu zájmu o středověk ji přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a spíše než známé historické osobnosti ji lákají skryté vrstvy dějin. V epizodě Podcastu Akademie věd prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v období středověku. Také vás zajímá, jak vypadají experimenty v historických vědách? A co má badatelka společného s výjimečným archeoskanzenem Curia Vítkov, rekonstruovaným dvorcem z 12. století včetně zahrady a pole? Objevte nečekané odstíny středověku. 

Eutanazie, pacientská práva nebo poskytování zdravotní péče v krizi – to jsou některá z témat, kterými se zabývá Kabinet biomedicíny a zdravotnického práva Ústavu státu a práva AV ČR vedený Tomášem Doležalem. Poslechněte si, jak podle výzkumu komunikují čeští lékaři s pacienty v závěru života nebo proč je tzv. informovaný souhlas klíčovým stavebním kamenem dobrého vztahu s ošetřujícím lékařem. Dozvíte se také, zda máme být obezřetní při využívání AI ve zdravotnictví, s níž se už běžně setkáváme např. v chatbotech nebo v diagnostických aplikacích. A tipli byste si, jakým pacientem je sám Tomáš Doležal? 

Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provází evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu vývojových procesů v oblasti fyziologie, genetiky, ekologie a evoluce. Velkými pomocníky jsou jim přitom zvířata jako modelové organismy. Díky nim se daří vyvíjet např. léčebné metody Crohnovy a Huntingtonovy choroby.

Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Dietrichovou obraz nejkouzelnějších svátků roku založený na desítkách životních příběhů sahajících až 180 let do minulosti.

Algebra je překladačem mezi podobory matematiky a v některých disciplínách je univerzálním jazykem. „S určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již nedokazují? Proč se nestal informatikem a vydal se místo toho na cestu „dlážděnou“ diagramy? A potvrzuje mladý vědec stereotyp, že matematici jsou i dobří hudebníci?