Tiskové zprávy

Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.

Vízum, bydlení, pojištění, daně – usadit se v České republice jako cizinec s sebou nese mnoho povinností a byrokratického úskalí. Ještě před příjezdem a pak po celou dobu pobytu s nimi tisícům výzkumníků a výzkumnic ze zahraničí už dvě dekády pomáhá Euraxess, česká pobočka evropské sítě iniciované Evropskou komisí. Stará se přitom nejen o badatele, ale i o jejich rodiny.

Už počtvrté se veřejnost po celé České republice zapojí do velkého víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, známého jako Biosmršť. Akce proběhne od pátku 23. do neděle 25. května 2025 a jejím cílem je získat aktuální data o výskytu vybraných druhů, které nejsou pro naši přírodu původní. Některé z nich se již dokonce staly druhy invazními, rychle se šíří a mají negativní vliv na naše původní druhy.

Sociologický ústav Akademie věd, v. v. i., ve spolupráci s 1. a 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy aktuálně vydává novou publikaci s názvem Mentoring v medicíně (příručka pro praxi a kontext zavádění a realizace mentoringových programů v medicíně a zdravotnictví), která je jedním z výstupů projektu Kultimed – Kultivace (vztahů, prostředí a podmínek) medicíny, podpořeného Technologickou agenturou ČR (TA ČR). Více o projektu zde. Celá publikace je dostupná bezplatně ke stažení zde.

Jedna z nejikoničtějších českých hor, Říp, skrývá pod povrchem překvapivé geologické dědictví. Nový výzkum ukazuje, že tento krajinný útvar je pozůstatkem dávného lávového jezera, které vzniklo po výbuchu tzv. maarového vulkánu. Výsledky výzkumu přinášejí nový pohled na geologický vývoj severozápadních Čech a na sopečnou aktivitu mimo hlavní zlomy třetihorního oháreckého prolomu.

Výzkumný tým vedený prof. Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zjistil, že během procesu, kdy se kapalina mění z nekovu na vodivý kov, vzniká ještě jeden, zatím nepopsaný jev. Jedná se o fázi, kdy se systém spontánně velmi rychle přepíná mezi kovem a nekovem, aniž by vydržel v jednom z těchto stavů delší čas. Úplně novou teorii podpírají pokročilé výpočty molekulárního modelování. Studie vzniklá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, Matematicko-fyzikální fakultou UK a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, zaujala významný vědecký časopis Nature Communications.

Vědci z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), zveřejnili v časopise eLife výsledky svého výzkumu, které dokládají možnosti nového přístupu k léčbě některých zhoubných nádorů.

Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách. Nyní byly zveřejněny první videozáběry a fotografie zvířete v jeho přirozeném prostředí.

Expertka na fyziku elementárních částic, světoznámý parazitolog a jeden z nejcitovanějších expertů dnes převzali medaile Akademie věd ČR. De scientia et humanitate optime meritis patří k nejvyšším oceněním instituce, předseda AV ČR Radomír Pánek předal také čestnou oborovou medaili.

Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR.