Milník v boji proti virům a infekcím: laboratoř BIOCEV pozvedne českou vědu

Virologický výzkum v Česku si připsal významný milník. Otevírá se nová laboratoř, která umožní podrobně studovat například žloutenku typu B, horečku údolí Rift, virus HIV i SARS-CoV-2. Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy (BIOCEV) ji uvedlo do provozu 3. dubna 2024 ve Vestci u Prahy. Moderní pracoviště může v budoucnu hrát významnou roli při diagnostice i vývoji léčby těchto i dalších virů.

V novém pracovišti za téměř 65 milionů korun budou vědci a vědkyně zkoumat vlastnosti či životní cykly virů i jejich interakce s přenašeči. Jak vysvětluje experimentální viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, laboratoř umožní studovat například infekci viry hepatitidy B a D, která vede k cirhóze a zhoubnému nádoru jater. „Experimenty nám pomohou pochopit, proč lze onemocnění v mnoha případech úspěšně léčit, ale ne vyléčit. Měly by objasnit mechanismy, které by k vyléčení vedly,“ uvádí.

„Díky otevření špičkové laboratoře, která převyšuje kvalitou i řízením jiná pracoviště ve světě, se podařilo významně pozvednout úroveň české vědy,“ zdůrazňuje vědecký ředitel centra BIOCEV Pavel Martásek.

Nová laboratoř s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3) 

Unikátní výzkum pod jednou střechou
Nové pracoviště s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3) poslouží k preklinickému testování na buněčných kulturách, tzv. in vitro výzkumu. BIOCEV má zároveň laboratoř s tímto zabezpečením také pro in vivo experimenty, tedy na zvířecích modelech, kterou centrum otevřelo vloni. Existence obou typů BSL3 laboratoří pod jednou střechou je výjimečná a vytvoří ideální podmínky pro další výzkum virů.

Laboratoř má moderní vzduchotechnický systém regulace s filtrací přívodního i odvodního vzduchu, zařízení pro dekontaminaci všech tuhých odpadů a všech předmětů opouštějících laboratoř. Součástí jsou i bezpečnostní prvky zajišťující ochranu pracovníků v laboratoři i ostatních zaměstnanců centra.

Centrum BIOCEV je podle Pavla Martáska unikátní nejen v Česku, ale zřejmě i v celé Evropské unii. „Pracují zde vynikající biologové, genetici, lékaři, medicinální chemici, odborníci na mikroskopii, ale také znamenití virologové a parazitologové.“ Právě spolupráce vědeckých skupin je podle něj podmínkou pro úspěšné objevy, které mohou vést k záchraně mnoha životů.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: BIOCEV

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Věda in flagranti. Startuje 11. ročník fotografické soutěže pro zaměstnance
• Navštivte multižánrový festival A-Fest a poslechněte si kolegy z Akademie věd
• Program PRAK potřetí podpoří transfer vědeckých výsledků z Akademie věd
• Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
• Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
• Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
• 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Badec baví. Turnaj v badmintonu přilákal 76 sportovců napříč Akademií věd